| |
Re: Re: Re: Česká škola lyžování |
| |
Ondřej Novák |
|
Pro porovnání uvádím popis snožného oblouku. Po pozorném přečtení je jasné, v čem se oblouky v popisech Apul a snožný oblouk ČŠL liší.
Fáze zahájení - začínáme sjezdem šikmo, po mírném snížení zahajujeme otáčení lyží odrazem z hran dopředu a
vzhůru a to ve směru budoucího oblouku, s využitím opory o hůl a za pomoci mírného rotačního impulsu
pánve. Tím dochází k odlehčení lyží s následným zahájením jejich otáčení.
Fáze vedení - postupně s tím, jak se dostávají lyže do směru spádnice a ke svahu, pokračuje aktivní otáčení lyží pohybem kolen doplněné vkloněním pánve dovnitř a dopředu tvořeného oblouku. Na ukončení pohybu těžiště
nahoru, navazujeme vzápětí jeho postupným snižováním. Pánev se způvodního vytočení ve smyslu rotačního impulsu vrací zpět a tím je vytvořen předpoklad pro správnou polohu pánve, trupu, paží ve fázi vedení oblouku, ve které je již vnitřní bok je mírně vpředu, vnitřní lyže předsunutá a vnější lyže zatížená.
Fáze ukončení - je charakteristická tím, že těžiště je nejníže, kolena a pánev jsou přikloněna ke svahu /dovnitř a dopředu/, hůl je zapíchnuta do sněhu, čímž jsou vytvořeny předpoklady pro zahranění a odraz z hran lyží ve směru následujícího oblouku - tedy pro jeho následující zahájení.
Jsou to právě typické znaky snožného oblouku:
- odraz z hran spolu se zapíchnutím hole a oporou o hůl |
|